|
|
Správa města Rakovníka v pozdním středověku
Zenklová, Kateřina ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Mayerová, Renata (oponent)
Správa města Rakovníka v pozdním středověku Práce pojednává o správě města Rakovníka v pozdním středověku, jak byla reflektována v dobových městských knihách a spisovém materiálu. Sledován byl vývoj a fungování městské správy v tomto období z hlediska existence a působení úřadů a úředníků, i z hlediska jednotlivých aspektů městského života a jejich regulace městskými orgány.
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Radní manuál města Pelhřimova z let 1610-1613
JÓZSOVÁ, Denisa
Bakalářská práce je edicí radního manuálu z Pelhřimova z let 1610-1613. Samotný manuál zahrnuje různé typy zápisů. Mezi ty nejčastější patří finanční materiály, posléze jsou to kšafty, povolení sňatku či spory mezi různými obyvateli města. Úvodní kapitola se zabývá dějinami města. Ty jsou vedeny od počátku města až do začátku sedmnáctého století. Největší zřetel připadl na historii města v druhé polovině 16. století, která měla rozhodující vliv na jeho pozdější vývoj. Další část práce se zabývá dějinami správy a je rozdělena do tří kapitol. První z nich se zabývá dějinami městské správy v obecném kontextu mezi lety 1547-1620, kdy dané období přineslo velkou řadu změn. Druhá v sobě obsahuje dějiny městské správy v Pelhřimově a ta poslední ukazuje, kteří lidé byli městskými činiteli v letech 1610-1613. Další kapitola se již věnuje samotné edici. Lze v ní nalézt její rozbor, tedy vnitřní a vnější kritiku, včetně osudu dokumentu. Samotná edice je přílohou práce. Je doplněná poznámkovým aparátem, seznamem zkratek, jmenným rejstříkem a dalšími přílohami.
|
|
|
Volby do městských rad v jihočeských vrchnostenských městech na přelomu 17. a 18. století
PEKAROVÁ, Karolina
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem voleb do městských rad v jihočeských vrchnostenských městech na přelomu 17. a 18. století. Jako příklad vrchnostenského města jsem si vybrala město Soběslav. Mým cílem bylo skrze dochované prameny, především seznam radních a vota, rekonstruovat průběh renovací městské rady a zároveň nastínit vývoj tohoto rituálu ve sledovaném období. První kapitola je obecným shrnutím fungování městské samosprávy v Soběslavi v období raného novověku. V další kapitole je obsažena analýza vrchnostenských instrukcí, které stanovovaly průběh renovačního ceremoniálu městských rad ve městech třeboňského panství, ke kterým náležela právě Soběslav. Třetí kapitola se snaží postihnout složení městských rad a střídání měšťanů v úřadech soběslavské samosprávy spojené právě s jejími obnovami.
|
|
|
Kniha pamětní červená města Votic s pozemkovými vklady z let 1513-1631(1684)
DRMLOVÁ, Iva
Předkládaná bakalářská práce "Kniha pamětní červená města Votic s pozemkovými vklady z let 1513 1631 (1684)" si klade za cíl představit pamětní knihu, která vznikla ve Voticích v 16. století a byla vedena i v 17. století. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola poukazuje na historii města Votic od jejich první písemné zmínky až po současnost. Druhá kapitola se věnuje všeobecnému vývoji městské správy od roku 1420 až do revolučního roku 1848. Třetí kapitola informuje o vzniku a vývoji městských knih na našem území a o jejich členění. Čtvrtá kapitola obsahuje paleografický a diplomatický rozbor pamětní knihy. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky. K práci je připojen seznam použitých pramenů, literatury a přílohy. Zejména fotografie písma městských písařů, dále tabulky a grafy.
|
|
|
Volby do městské rady v Soběslavi v první polovině 18. století
NOVÁKOVÁ, Eva
Práce nazvaná Volby do městské rady v Soběslavi v první polovině 18. století se věnuje podobě městské správy ve schwarzenberském vrchnostenském městě Soběslavi v první polovině 18. věku. V první části své práce představím podobu tamní městské správy s důrazem na její nejvýznamnější instituce představované městskou radou, sborem obecních starších a rychtářem. V následující kapitole popíši způsob volby radních, obecních starších i rychtáře, na nichž se v této době podílela celá městská obec. Budu přitom vycházet z unikátně dochovaných soupisů, které při volbách vznikaly a evidovaly hlasy udělené jednotlivým osobám. Ve třetí části diplomové práce se budu zabývat podobou ceremoniálu, při němž byla ukončena činnost institucí městské správy a na místa odstupujících konšelů, obecních starších a rychtáře byli jmenováni jejich nástupci. Diplomová práce vychází z pramenů uložených v SOkA Tábor ve fondu Archiv města Soběslavi a v SOA Třeboň ve fondu Velkostatek Třeboň.
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Správa města Rakovníka v pozdním středověku
Zenklová, Kateřina ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Mayerová, Renata (oponent)
Správa města Rakovníka v pozdním středověku Práce pojednává o správě města Rakovníka v pozdním středověku, jak byla reflektována v dobových městských knihách a spisovém materiálu. Sledován byl vývoj a fungování městské správy v tomto období z hlediska existence a působení úřadů a úředníků, i z hlediska jednotlivých aspektů městského života a jejich regulace městskými orgány.
|
|
|
Svět očima raně novověkého měšťana
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnímání mimoměstských událostí jednotlivými měšťany, čímž analyzuje pohled raně novověkého obyvatele českého města na okolní svět a možnosti, které měl takový člověk, aby se o dění okolo sebe dozvěděl. Děje se tak za pomoci rozboru mimoměstských událostí, které byly zaznamenané ve vybraných kronikách, vzniklých v letech 1575-1600, tedy v období, které je považováno za takzvaný "zlatý věk českých měst". Nejprve je nastíněno prostředí, ze kterého pocházeli jednotliví autoři kronik a které tudíž mohlo mít podstatný vliv na výběr událostí, které měšťané do svých prací zařadili, tj. postavení konkrétního města, vzdělanost v zmíněném období nebo osobní život pisatelů. V další části je za pomoci rozboru jednotlivých typů zaznamenaných informací (například turecké války, úmrtí významných osob, požáry, sněmy ad.) popisován obzor autorů, jinými slovy to, jaké události byly nejvíce zaznamenávány, a tudíž shledávány zajímavými a nevšedními, a jakým okruhům se konkrétní kronikáři nejvíce věnovali. Tímto způsobem je blíže nahlíženo na myšlenkový svět raně novověkého měšťana, který nám z důvodu absence jiných než úředních pramenů často zůstává utajen, a na impulsy, které takového člověka ovlivňovaly, formovaly jeho životní názor a určovaly, co zanechá příštím generacím.
|
|
|
Proměny mikroregionu Rychnovska mezi dvěma světovými válkami v pramenech městské správy, na mapách a plánech
Tůmová, Martina ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
TŮMOVÁ, M., Proměny mikroregionu Rychnovska mezi dvěma světovými válkami v pramenech městské správy, na mapách a plánech, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011, 90 s., 6 příl. Tématem bakalářské práce je zachycení proměn krajiny města Rychnova nad Kněžnou a jeho nejbližšího okolí v období mezi dvěma světovými válkami. S ohledem na vybrané prameny městské správy a další dílčí doplňující materiály je hlavním cílem práce zjištění, do jaké míry tyto dokumenty požadované informace obsahují. Podle pramenů, ze kterých je čerpáno, je práce také rozdělena do příslušných kapitol. Úvodem je uvedena stručná historie města Rychnova nad Kněžnou, v hlavní části jsou na vybraných pramenech shrnuty proměny městského prostoru a posouzena výpovědní hodnota pramenů pro poznání městské krajiny. Pro lepší orientaci v lokalitě a znázornění zřetelného vývoje a změn, je k práci přiložená mapa a městský plán. Klíčová slova: Rychnov nad Kněžnou, proměny, městská krajina, městská správa, rozvoj
|
host ::
RSS.